Imunita dětí a jak na ni?

Vaše maličké už má zase rýmu? Tu mívají caparti často a obvykle to není důvod k obavám. Jenže je to hodně otravné, když človíček nemůže pořádně dýchat, v noci nespí a má z toho pak špatnou náladu… Proč bývají malé děti často nemocné? A jak lze jejich imunitu posílit?

Jsou šťastné děti zdravější?

Od té doby, co se zrodila psychoneuroimunologie, tedy věda zkoumající propojení mezi psychikou a imunitním systémem, už o tom není pochyb: ano, stav mysli ovlivňuje fyzické zdraví naprosto zásadně. Přesto stále zdaleka není jasné, jak přesně to funguje. Usuzovat můžeme z dílčích poznatků.

Příklady: Pokud se opravdu od srdce zasmějeme, zrychlí se nám tep a povzbudí zažívání. Navíc se nám vyplaví endorfiny, hormony štěstí, které mají protibolestivý účinek. Profesor William Frey, psychiatr na Stanfordské univerzitě, podrobnými výzkumy spočítal, že stokrát se zasmát nám prospívá obdobně, jako deset minut veslovat!

U optimisticky naladěných lidí v krvi nalézáme vyšší hladinu protilátek posilujících imunitní systém. A na dětských odděleních v nemocnicích, kam pravidelně docházejí nemocniční klauni pečující o dobrou náladu malých pacientů, se děti uzdravují prokazatelně rychleji!

Vše uvedené platí ovšem i obráceně. Trvalý stres a špatná nálada organizmus oslabují a virům a bakteriím jen připravují cestu. Přesto není na místě dělat z častější dětské rýmy a kašle vědu.

Dokud je dítě kojeno, rýma by se mu měla vyhýbat. Výzkumy potvrzují, že dlouho kojené děti mají imunitní systém silnější než ty, které byly kojeny krátce nebo vůbec. U prvorozených navíc platí, že jsou chráněny i relativní samotou – nepřicházejí tolik do úzkého styku s jinými dětmi, od kterých by se nakazily. Nejpozději s nástupem do jeslí či školky však každému dítěti čas domácího hájemství končí a je třeba se připravit na imunologickou bouři při střetu se záplavou nových ohrožení.

Nebylo by na místě vidět to jen v negativním světle. Imunitní systém dítěte prochází v předškolním věku důležitou zkouškou. A také tréninkem. Cenou za tuto “školu obranyschopnosti” je právě časté stonání, které má i své kladné stránky: Výzkumy naznačují, že děti, jejichž imunitní systém je nucen se vypořádat s běžnými virovými či bakteriálními infekcemi, se tím zároveň velmi posiluje. Snižuje se i riziko pozdějších alergií, protože imunita dítěte se soustředí na aktuální nebezpečí a zjednodušeně řečeno ji nenapadne začít alarmujícím způsobem reagovat na normálně neškodné látky z okolního prostředí, jakými jsou pyl či prach.

Jak ale rozlišit, jaká míra nemocnosti ještě je v pořádku, a jaká už ne? Kdy dítě pouze prochází potřebným imunitním otužováním, a kdy začíná být chronicky nemocné?

Předškolák s nudlí u nosu? Normální!

Příznaky nastydnutí jsou u dětí velmi běžné a platí za normu, že předškolák má rýmu až devětkrát za rok. Pokud navštěvuje mateřskou školu, může být výskyt rýmy ještě častější. Z tohoto pohledu se jeví jako problematické, že děti zahajují návštěvu institucionálních hlídacích zařízení obvykle na podzim, tedy v době, kdy se mění počasí a po příjemném létě jsou vystaveny přicházejícímu chladu a nepohodě. To jen zvyšuje pravděpodobnost, že brzy přijdou domů s rýmou.

Bylo by to v jiném ročním čase, např. uprostřed léta, zdravotně výhodnější? O něco možná ano, jenže zároveň nástup do jeslí či školky pro dítě vždy znamená imunologický zlom a naprostá většina dětí si prostě vlnou nemocí pochytaných v dětském kolektivu projít musí.

Přesto mezi dětmi existují propastné rozdíly. I když lze hovořit o normě, pokud má dítě rýmu jednou za měsíc, neznamená to, že by ji tak často měly všechny děti. Imunitní systém se navíc vyvíjí až do desátého roku věku. Má tedy dost času a nemusí si vše odbýt v předškolním období. Frekvence výskytu onemocnění tudíž záleží na mnoha faktorech. Jedním z nejpodstatnějších je životní styl. Děti, které pobývají často na zdravém povětří, jsou pochopitelně zdravější než peciválové a televizní či počítačoví “maniaci”. Obdobný rozdíl pozorujeme u dětí, jejichž rodiče dbají na zdravou výživu, a u dětí živených nekvalitně. Větší náchylnost k nemocem pozorujeme u dětí neurotických a nespavých – délka spánku je pro zdraví dětského organizmu hodně důležitá! Co to znamená v praxi? Jakých zásad by se rodiče, ve snaze optimálně podporovat imunitu svých dětí, měli držet?

Aby imunita mohla správně fungovat, posilte ji nejen tím, že vaše dítě tráví volný čas venku, ale zároveň podpořte imunitu i produkty vhodnými pro děti.