Ač se o alergii na chlad možná dozvídáte poprvé, tato alergie dnes není nic neobvyklého a postihuje děti i dospělé bez rozdílu. Její příznaky však můžete snadno zaměnit za jiné zdravotní potíže. Projevuje se totiž například tím, že vám slzí oči, kašlete, kýcháte a na pleti se vám může objevit i nevzhledná vyrážka – tzv. chladová kopřivka.

Co je spouštěčem této alergie?

Alergii na chlad může vyvolat například chladný vítr, prudký pokles teploty, studená voda, jídlo či nápoje, ale také kombinace zimy a vlhka.
Podle odborníků je šíření nového druhu alergie zapříčiněno našim častým pobytem v uzavřených prostorách. Lidský organismus totiž už na zimu nemusí být zvyklý.

Na co si dát také pozor?
Chlazené nápoje: mohou mít za následek rychlé ochlazení hrdla a následnou alergickou reakci projevující se otokem, ztíženým dýcháním až dušením.
Studená voda: odborníci varují, že největší nebezpečí představuje koupání ve studené vodě, kdy náhlá změna teploty těla a pokles krevního tlaku může u alergika vyvolat extrémní reakci zvanou anafylaktický šok.

V dnešní době trpí alergiemi přibližně 40% celé populace a počet alergiků neustále stoupá. Alergie na chlad patří mezi nové, méně známé druhy alergií, přesto není úplnou vzácností.

Imunoalergoložka MUDr. Adriana Kondrlíková vysvětluje: „Alergie na chlad je v podstatě pseudoalergií. Nevzniká jako reakce na fyzikální podnět, tedy alergen. Přesný mechanismus vzniku chladové reakce zatím neznáme, předpokládáme však, že při styku s chladem se uvolňuje hlavní přenašeč alergenů, histamin.“

Jak zjistíme, zda se jedná o alergii na chlad?

Chladovou alergii můžeme odhalit pouze pomocí speciálních vyšetření od rozboru krve až po expoziční test, který se provádí přiložením kostky ledu na předloktí pacienta nebo nalepením dvou zkumavek naplněných ledem na vnitřní stranu předloktí. V případě pozitivního nálezu se na testovaném místě vytvoří klasická kopřivku a otok. Objevit se okamžitě může i rýma.

Pro doplnění se ještě v krvi z laboratorních vyšetření potvrzuje výskyt chladových protilátek, kryoglobulinů. Jejich extrémní nárůst mnohokrát dokazuje i výskyt jiných onemocnění. Po stanovení diagnózy je důležité nejprve odstranění příznaků. Úspěch má většinou užívání antihistaminik a kortikoidů, jako u běžných alergií, protože mají protizánětlivý účinek.

Jak můžeme předejít alergii na chlad?

– nepřetápějte v bytě a pravidelně větrejte. Optimální pokojová teplota je 20-22 °C, ačkoliv mnoho lidí již tuto teplotu považuje za příliš nízkou.

– neoblékejte si příliš mnoho vrstev, raději využijte funkční spodní
prádlo, které udržuje teplo

– dopřejte si dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, alespoň 20 minut jednou denně

– navštěvujte sauny a solné jeskyně, posílíte tak svou obranyschopnost a odolnost vůči chladu i teplu (ovšem ne ti, kterým jsou tyto procedury kontraindikovány)

– podpořte svou imunitu užíváním mikronizovaného betaglukanu a vitamínů C, D a jiných

– otužujte se s rozumem, i otužování má svoje postupy a pravidla

 

Významným vlivem na imunitu je proslulý také betaglukan, nacházející se například v hlívě ústřičné. Betaglukan se osvědčil u lidí s oslabenou imunitou a u jedinců s častým výskytem alergií a infekčních onemocnění.

Vyzkoušejte například Baciltrafil, který kromě vysoce kvalitního, mikronizovaného betaglukanu obsahuje také denní dávku vitamínu C, selenu, zinku a resveratrolu.