Alzheimer může udeřit už ve třiceti

Špatná životospráva může urychlit nástup Alzheimera

Alzheimerova choroba se považuje za problém, který může propuknout až ve vyšším věku. Ve skutečnosti však špatná životospráva může urychlit rozvoj nemoci. Jaké jsou příznaky Alzheimera a jak souvisí mentální zdraví a zdravý životní styl s tímto onemocněním?

Na světě trpí nevyléčitelnou Alzheimerovo chorobou téměř čtyři milióny lidí ve věku 30-64 let. Tedy ne seniorů. Projevy nástupu Alzheimera se v mladším věku liší od projevů onemocnění ve vyšším věku.  Třicátník či čtyřicátník netrpí stařeckou demencí, ale onemocnění mozku se projevuje například občasným zamlžením myšlení a úzkostí.

Mentální zdraví

Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku. I když její příčiny nejsou ještě do detailů známé, už dnes víme, že souvisí s mentálním zdravím a též se životosprávou.

U třicátníků či čtyřicátníků, kteří trpí úzkostí a zároveň mají sníženou schopnost udržet pozornost (někdy jen chvilkově), sníženou schopnost napodobovat gesta rukou či zhoršené prostorové vnímání, toto mohou být první příznaky onemocnění mozku. V kombinaci se špatnou životosprávou se u nich může rozvinout demence a později může naplno propuknout Alzheimer.

Uváděné příznaky se však neprojevují trvale, ale epizodně. Přihodí se a potom načas odezní. Mladého aktivního člověka v takovéto situaci zřejmě ani nenapadne, že by měl jít na vyšetření. Zhoršené soustředění či občasné výpadky paměti připisuje rychlé době, množství práce či problémům v soukromém životě.

Onemocnění mozku

Studie ukázaly, že mladí lidé s Alzheimerovou chorobou vykazují rychlejší změny v mozku, konkrétně změny chemie. To vede ke změnám v jejich mluvení a nejednou vyústí do deprese.

Nejvíc poškozený bývá obyčejně parietální kortex, který zpracovává informace související se smysly a pohybem. Hipokampus – oblast mozku důležitá pro pamatování a učení se – je poškozený výrazně méně. Při nástupu Alzheimerovi choroby ve vyšším věku to bývá naopak, hipokampus je výrazně poškozenější než parietální kortex.

Rizikové faktory

Dnes už víme, že rozvoj Alzheimerovi choroby do jisté míry souvisí s genetickými predispozicemi. Lidé trpící Alzheimerem v mladém věku mají tři geny (APP, PSEN1 a PSEN2), které mohou souviset s proteinem amyloid beta, o kterém se předpokládá, že přispívá k chemické nerovnováze mozku a rozvoje Alzheimerovi choroby.

Přibývají důkazy o tom, že rozvoj Alzheimerovi choroby v mladém a středním věku může souviset i s předchozím poraněním mozku.

Velkou úlohu však při tomto onemocnění mozku hraje špatná životospráva.

Tím nemyslíme jen zahálčivý život, při kterém se nacpáváme horami mastných jídel. Nezdravý životní styl zahrnuje například i přepínání sil v práci, nedostatek odpočinku, expozici dlouhodobému stresu a zanedbávání mentálního zdraví. To všechno oslabuje imunitní systém organismu a projeví se jako nemoc – ať už cévní onemocnění mozku, demence, Alzheimerova choroba, nebo alergie, problémy s kardiovaskulárním systémem a podobně.

„Přesně tak, častou příčinou oslabeného imunitního systému je špatná životospráva,“ potvrdil Ing. Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.

Genetiku sice neoklameme, ale mnohá dědičná onemocnění mohou vlivem dostatečné imunity a zdravého životního stylu zůstat neprobuzené. Případně alespoň posuneme čas, kdy se choroba rozvine a do té doby budeme žít zdravý život.

„Systematické a nenásilné posilování imunity zahrnuje rovnovážný životní styl: dostatek spánku i aktívního odpočinku, vyváženou stravu, dobrý pitný režim, správnou termoregulaci. Dále pomáhají zdroje z přírody jako bylinky, vhodné vitamíny ve vhodném množství a takzvané imunomodulátory – látky, které působí přímo na imunitu a různými způsoby ovlivňují činnost imunitního systému za účelem zvýšení jeho připravenosti bojovat s patogeny, zvýšení jeho antioxidační kapacity, ale i regulaci nadměrně reagujících částí imunitního systému,“ uzavřel A. Doboly.